Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak uchopit vesmír, část II. - Vznik, život a smrt teorie

V předchozím díle jsme vymezili vesmír jako dosebeuzavřený celek bez vnějšího vlivu. Zajímalo nás, jaké nástroje má současná kosmologie k dispozici, aby takto vymezený vesmír dokázala uchopit. Dnes se naše pátrání zase o kousek přiblíží té nejzákladnější úrovni, podhoubí každé dosavadní vědecké teorie, totiž axiomům. Než se k nim dostaneme, čeká nás ještě téma z nadpisu. A varuji předem - nebude to čtení na neděli.

V minulém díle našeho miniseriálu jsme prověřili první tři nástroje:

                               1) princip izolované soustavy

                               2) vědeckou indukci

                               3) dualismus model-realita

                Zahřívací kolo máme za sebou a můžeme se pustit do práce.

 

Nástroj čtvrtý - lineární redukcionismus

                Svět, jak se nám vyjevuje, je ve své složitosti a komplexnosti těžce uchopitelný. Západní racionalita proto vyvinula lineární redukcionismus,nástroj, který redukuje složitou skutečnost na sadu primitivních pojmů, axiomů a pravidel pro práci s nimi. Každá z těchto stavebních kostek je v principu srozumitelná. Z nich vystavěný model tak získává kvalitu určité přehlednosti. Stručně řečeno:  skutečnost je zjednodušena na svůj model (teorii) a tato teorie je vystavěna z ještě jednodušších stavebních kostek (pro přehlednost budeme v následujícím textu soubor primitivních pojmů, axiomů a pravidel pro práci s nimi označovat souhrnně jako axiomy). Západní racionalita tedy lineárně redukuje realitu na axiomy a z nich pak rekonstruuje realitu prostřednictvím teorie, jak je zřejmé z následujícího obrázku.

 

                Jakýmsi odstrašujícím protipólem lineárního redukcionismu je princip tzv. důkazu kruhem, v němž předpokládáme to, co se snažíme dokázat. Například se snažíme dokázat, že Země je kulatá, a začneme předpokladem její kulatosti, takže nikoho nepřekvapí, že oklikou dojdeme do místa, ze kterého jsme vyšli. Tudy samozřejmě vědecká cesta nevede, bohužel věda prostřednictvím vědecké indukce (viz. předchozí díl miniseriálu) zobecnila tento princip na všechny dosebeuzavřené systémy, což znamená jediné: není li systém lineárně zredukován na axiomy, nemůže mít vědeckou platnost, neboť se doslova motá v kruhu.

                Každá teorie vystavěná na axiomech je dočasná, neboť je nutně vyvratitelná (více k tomuto níže, v sekci Popperova vyvratitelnost). Jedna teorie střídá druhou, čili je zřejmé, že život axiomatické teorie můžeme rozdělit na tři fáze – zrod, vlastní existenci, a smrt. To, co se odehrává mimo vlastní existenci teorie, už pro západní racionalitu odkojenou Aristotelem formálně není její součástí. To je buď tiše vnímáno jako nedokonalost, nebo do nebe vyzdvihováno jako klad.

                Jak se teorie rodí? Předně, vybereme si téma, které nás zajímá. Jelikož se zabýváme tím, jaké nástroje má současná věda k dispozici k tomu, aby mohla uchopit vesmír jako celek, je oním tématem právě vesmír jako celek. Pozorováním získáme určitá vstupní data i modely chování a poté se snažíme vytvořit takový logicko-matematický model, který by jednak popisoval pozorované procesy, jednak činil předpovědi, které je pak možné praktickým pozorováním ověřit. Výsledkem tohoto dynamického zpětnovazebného procesu neustálého porovnávání různých modelů s realitou nakonec dojdeme k výběru jednoho modelu, který zatím máme intuitivně zažitý, ale ještě jej potřebujeme kodifikovat na redukcionistický axiomatický systém. Nastává druhá kreativní fáze, totiž volba počátečních předpokladů, axiomů. Jakmile dospějeme k pro nás vhodné sadě axiomů (tedy tvrzení, o kterých předpokládáme, že platí, ale pro něž nemáme potvrzovací metodiku), začíná teorie svůj vlastní život a teprve od tohoto okamžiku se v prostředí stávajícího paradigmatu mluví o teorii.

                Vlastní existence axiomatické teorie je poměrně fádní a prostá: jednoduše ověřujeme předpovědi, které teorie činí, vlastním pozorováním. Dokud je předpověď ve shodě s pozorováním, považujeme teorii za uspokojivý model. Aby bylo zřejmé, co západní racionalita míní lineárním redukcionismem: Každá teorie je už z definice zpětnovazebnou aplikací sebe sama na sebe sama prostřednictvím reality, kterou tato teorie touží popisovat, a na níž si tedy zpětnovazebně neustále ověřuje svou vlastní platnost.

                Pochybování o teorii je stále součástí vlastní existence teorie. Když je daná teorie v rozporu s pozorováním jen kosmeticky, lze rozpor odstranit drobnými úpravami teorie. Vše je v pořádku, stačí použít externí zpětnou vazbu (opravář teorie není součástí teorie, proto je teorii externí). Samotné pochybování ještě není smrtí teorie, i když externí zpětná vazba je problematickým místem. V takových momentech totiž teorie chvíli mlčí, a teprve až nabere nový dech, tak se s novou pompou vrací na scénu předstíraje, že tu vlastně byla pořád.

                Co však dělat, když se pozorování rozchází s předpovědí zásadně a reforma teorie není možná? Tehdy nastává smrt teorie. Opět začíná fungovat externí zpětný mechanismus, jenž ve výsledku vede k formulování teorie nové a výstižnější. 

                Zpětná vazba je z podstaty nelineární. Na základě výše uvedené tabulky a předchozí analýzy tedy můžeme nakreslit skutečný diagram lineárního redukcionismu: 

                Při racionální analýze lineárního redukcionismu jsme došli k závěru, že na tomto lineárním redukcionismu není lineárního vůbec nic, linearita redukcionismu je tak pouhým mytologematem, utkvělou představou. Jediným důvodem, proč věda do pojmu teorie nezahrnuje celý její životní cyklus, je pouhá touha vytěsnit nepohodlné komplikace, které z daného kroku vyplývají. My však zrod i smrt teorie musíme do pojmu teorie zahrnout: už samotným vymezením vesmíru jsme totiž zrušili možnost jakékoliv transcendence (odkazování se mimo sebe, či dokonce tiché přehlížení takového odkazování) vůbec.

                V příštím díle našeho miniseriálu, v jehož rámci zkoumáme nástroje, kterými kosmologie (potažmo věda obecně) disponuje k uchopení celku, se pustíme do sira Karla Poppera.

 

Předchozí díl:

http://dominikherzan.blog.idnes.cz/c/456694/jak-uchopit-vesmir-cast-i.html

 

 

Dominik Herzán

Autor: Dominik Herzán | středa 29.4.2015 10:54 | karma článku: 13,46 | přečteno: 530x
  • Další články autora

Dominik Herzán

Uprchlická krize, sobecká východní Evropa a evropské hodnoty II.

V minulém textu jsme načrtli problematiku evropských hodnot, aniž bychom odpověděli na kritiku Švédska, že východoevropské země se při uprchlické krizi chovají nesolidárně. Nyní se k tomu již dostaneme.

7.11.2015 v 15:29 | Karma: 15,77 | Přečteno: 1204x | Diskuse| Politika

Dominik Herzán

Uprchlická krize, sobecká východní Evropa a evropské hodnoty I.

Švédsko si stěžuje, že východní Evropa se během uprchlické krize chová sobecky. Nectí hodnoty, na nichž Evropa stojí, zejména humanitu. Je to jistě důvod k zamyšlení, ovšem problém je mnohem komplikovanější a hlubší.

6.11.2015 v 11:43 | Karma: 33,49 | Přečteno: 6008x | Diskuse| Politika

Dominik Herzán

Je vesmír konečný, nebo nekonečný? Část I. - Od mýtu k Newtonovi

Matematické nekonečno jsme odbyli v předchozích blozích, takže je na čase pustit se do fyzikálního nekonečna. Otázka konečnosti či nekonečnosti vesmíru je téma populární a vděčné, takže věříme, že si své čtenáře najde.

8.10.2015 v 18:03 | Karma: 14,07 | Přečteno: 1032x | Diskuse| Věda

Dominik Herzán

Jak uchopit vesmír, část IV. - Axiomy

Doposud jsme probrali řadu nástrojů, které má věda k dispozici k uchopení celku, a příliš veselé čtení to nebylo. Ovšem to nejlepší - počátek a základ vědy vůbec - jsme si nechali na závěr naší analýzy. Jsou to axiomy.

8.9.2015 v 9:21 | Karma: 9,16 | Přečteno: 393x | Diskuse| Věda

Dominik Herzán

Potenciální a aktuální nekonečno (komentář k teorii množin), část II

Velkolepý matematický chrám, jenž byl zbudován na základech Cantorovy teorie množin, tu neochvějně stojí již 141 let. My se jej dnes - a jsme si plně vědomi míry kacířství, do kterého se pouštíme - pokusíme srovnat se zemí.

10.6.2015 v 14:00 | Karma: 14,89 | Přečteno: 2066x | Diskuse| Věda
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

PŘEHLEDNĚ: Podívejte se, jaké změny v důchodech české občany čekají

30. dubna 2024

Exkluzivně Zvyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižování výpočtu nových důchodů,...

„Pučista si ji nezaslouží.“ Bidenův tým vymýšlí, jak zrušit debatu s Trumpem

30. dubna 2024

Premium Koho by před časem napadlo, že když prezident USA připustí, že se snad i zúčastní debaty se...

Bude mít kdo jezdit pro pacienty? Chybí stovky záchranářů, mladé práce neláká

30. dubna 2024

Premium Posádky sanitek stárnou, průměrný věk zdravotnických záchranářů se pohybuje nad 50 lety....

Královská rodina vyslala na Ukrajinu vévodkyni, mluvila o sexuálním násilí

29. dubna 2024  23:19

První člen britské královské rodiny přijel na Ukrajinu od začátku konfliktu s Ruskem. Vévodkyně z...

  • Počet článků 10
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1515x
Zájmů mám mnoho, ale k těm největším patří poesie, filosofie a fyzika, zejména kosmologie.

Kdo by chtěl být informován o tom, že vyšel nový blog, nechť se přidá k FB skupině, která je speciálně určena pouze a jenom k tomu, aby členy informovala, že vyšel nový blog: https://www.facebook.com/groups/1630133937215853/

Seznam rubrik