Ještě bych si dovolil jen úvahu. Jestliže připustíme, že Vesmír je do sebe uzavřenou totalitou, neovlivňovanou z vnějšku, nezbývá než připustit, že můžeme dělat jen to, co nám tento "diktátor" dovolí. Záleží jen na schopnosti pochopit a následně také umět uplatnit.

Realita takhle vypadá, ale je i trochu deprimující.

Moc hezké, díky za tenhle blog  jsem zvědavá, jak bude téma pokračovat. 

...vesmír jako celek žádné okolí nemá... Právě, že to nevíme. Nemůžeme. My bereme jako vesmír to, o čem máme informace, ale... Nejspíš nikdy ani nebudeme schopni zjistit, co to vesmír je. To, co bereme jako vesmír jako celek, může být jen jeho výsekem.

Nechci se hádat. Naše informace jsou určitě hluboce nedostatečné, ale zase jich není úplně málo a jestli někdy pochopíme plně vesmír je  diskutabilní. Ani teoretickým fyzikům fantazie nechybí. Ovšem jsou to neověřitelné (zatím) dohady.

V rámci diskuse se dá přistoupit na uzavřenost a jednotu našeho vesmíru, neovlivňovaného z vnějšku i když jen proto, že se tak opravdu jeví. Podle mne si autor nevede špatně(i když můj názor není nic extra).